Rozsáhlé komplexy horských lesů Těšínské komory byly po staletí využívány původně jen jako pastýřské terény pro valašský chov dobytka, ze kterého plynuly správě panství velké zisky. O vlastní lesní hospodářství neměla správa statků tehdy velký zájem. Teprve když se začala zvyšovat spotřeba dřeva na výstavbu budov, později hutí a dolů, začala si správa statků uvědomovat význam lesů.
     Prospěch ze salašnictví byl mnohem menší, kdežto lesy dobře pěstované byly stálým zdrojem příjmů. V roce 1756 vyšel nový lesní zákon, kterým se nařizovala ochrana lesů. Byly omezovány pastvy v lesích, požadovány úhrady za dřevo a také zalesňovány pastviny. Dokonce došlo k zabírání pastvin, které do té doby byly ještě v užívání lidu. Vrchnost začala také skupovat horské usedlosti, pokud se jim hodily k zaokrouhlení lesních revírů. Patentem z 20. dubna 1785 nařídil císař Josef II pořízení nového katastru. Základní jednotkou zůstalo území katastrálních obcí. Pozemky, rozkládající se v obvodu obce, byly rozděleny na očíslované parcely a zakresleny na mapách zpracovaných na podkladě trigonometrického měření. Tak pro každou oblast byly pořízeny mapy se soupisy parcel, v nichž je udána výměra každé parcely (v jitrech a sázích).