Skip to content Skip to left sidebar Skip to right sidebar Skip to footer

Historie obce

Obec Horní Lomná leží v severovýchodní části okresu Frýdek-Místek v pohoří Moravskoslezských Beskyd zhruba 13 km od města Jablunkova v kopcovitém terénu pod Slavíčem, Malým a Velkým Polomem a Menším vrchem. Zastavěná část obce se rozkládá od severu k jihu k.ú. Horní Lomné. Celková rozloha území je 2 465 ha, z toho 2 120 ha tvoří lesy (86%), 261,6 ha zaujímá zemědělská půda s převahou trvalých travních porostů (10,6%) a 83,4 ha tvoří zastavěné území (jen 3,4%). Celé katastrální území se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Nejvýznamnější přírodní lokalitou je národní přírodní rezervace Mionší, o kterou se obec dělí se sousední obcí Dolní Lomnou.

Na katastru obce se nachází i několik maloplošných chráněných území s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. 

Na území obce žije nyní jen 360 obyvatel, počet se v posledních letech velmi snížil oproti prognózám Územního plánu, který počítal s počtem obyvatel 400 v roce 2015.

První zmínka o Lomné (od roku 1900 samostatné dvě obce Dolní a Horní Lomná) pochází z roku 1596. Tehdy vydal těšínský kníže Adam Václav listinu, kterou se jablunkovským měšťanům přiznává právo na pastviny v údolí Lomné. Obecní správa byla ustanovena kolem roku 1730. Na nejstarší obecní pečeti s vyobrazením horala sedícího na pařezu pod stromem nebyl žádný letopočet ani nápis. Největší rozkvět obce nastal s vývojem Karpatského pastýřství v polovině 18. století. Na místě bývalých salaší a zimovisk vznikala horská hospodářství. Prvními osadníky byli obyvatelé okolních obcí (Písek, Bukovec, Střítež, Smilovice). Nejvíce byl chován hovězí dobytek. Novou perspektivu rozvoje přineslo vybudování cesty z Jablunkova do Lomné, otevřely se tak nové možnosti těžby dřeva.

V roce 1843 bylo v Lomné 58 usedlostí a 817 obyvatel. Většina se živila zemědělstvím a námezdní prací v lese. Obydlí stavěli horalé na svých pozemcích, zakoupených od Těšínské komory, anebo také obdržených v dědictví. Avšak horské svahy byly skoupé na úrodnou půdu. Jen tu a tam, po odstranění kamení, bylo možné pěstovat brambory, zelí a oves. Rytmus dne určovala práce na polích a v lese. Bída se stala denní záležitostí horalů. V centru obce (v Salajce) byl zpracováván z méně hodnotného dřeva potaš, který byl využíván v průmyslu sklářském, chemickém a mydlářském. Od názvu potaš (z lat. Salajka) vznikl také dodnes užívaný termín Salajka.

Významnou úlohu v dějinách obce sehrálo školství a církev. Škola v Horní Lomné vznikla v roce 1870 ve staré budově, která původně sloužila pohraniční stráži a později se používala k ustájení dobytka. Vyučování v ní zahájil učitel-laik Pavel Ramsza. Teprve v roce 1883 byla vystavěna dřevěná škola, která v roce 1887 vyhořela. Zděnou školu s věžičkou postavili občané v roce 1888. Prvním ředitelem školy a významnou osobností obce byl Ferdinand Rzehaczek.

Kostel byl dokončen v roce 1896 a téhož roku posvěcen. Hlavní poutě se konají dodnes v květnu a v září na „Nalezení a Povýšení sv. Kříže“. Pod návrším kostela se nachází socha Matky Boží z Lourdes a studánka se „zázračným“, nikdy nezamrzajícím pramenem. Poblíž byl v roce 1833 postaven „zázračný“ kříž. Zázračným je nazván proto, že po procesí, které k němu vykonali v roce 1836 jablunkovští měšťané, ustala v Jablunkově cholera. Na návrší byla vybudována ojedinělá křížová cesta.

Mezi dvěma světovými válkami ožilo údolí Lomné turistickým ruchem. Byly postaveny nové turistické chaty a podniková rekreační střediska. V 50-tých letech začíná rozvoj výstavby rodinných domů. V roce 1954 je zavedeno první elektrické osvětlení, o rok později místní rozhlas. Elektrifikace byla dokončena v roce 1960. Autobusová linka byla zavedena v roce 1966. Od roku 1975 byla obec integrována pod správu MNV v Jablunkově, od roku 1989 je Horní Lomná opět samostatná.

V současnosti je zastoupena základní občanská vybavenost dostatečně odpovídající běžnému standardu obcí této velikosti: obecní úřad, kostel se hřbitovem, požární zbrojnice, prodejna potravin, hotely, restaurace a rekreační střediska. Výrobní činnost provozuje v obci pila a stolařská dílna. Část obyvatel živí tradičně práce v lese, částečně pracují v místních rekreačních střediscích a část dojíždí za prací a školou do okolních měst. Škola byla v obci pro malý počet žáků k 29. 6. 2001 zrušena. Ze stejného důvodu byla zrušena mateřská škola a děti od 1. 9. 2001 dojíždějí do základních škol v Dolní Lomné, Jablunkově . V obci zůstala jen stálá škola v přírodě, kde se ve čtrnáctidenních turnusech střídaly děti z ohrožených oblastí okresu Frýdek-Místek. I školy v přírodě však v květnu 2004 ukončily činnost.Další využití objektu se řeší.

V dohledné době se připravuje záměr výstavby sportovního areálu s celoročním využitím, sociální budovou a přilehlým parkovištěm. Přínosem by mělo být zvýšení návštěvnosti obce a zlepšení nabídky sportovního vyžití pro hosty rekreačních středisek a penzionů.

V současně provozovaných rekreačních střediscích, hotelích, penzionech a turistických chatách je k dispozici cca 400 ubytovacích míst pro skromnější i náročnější klientelu. V obci jsou tři bazény, sauny,vířivky, fitness, fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, lyžařský vlek SKI Klubu na Přelači je největší a nejvyhledávanější. V blízké budoucnosti bude vybaven umělým zasněžováním. Dále se chystá i Modernizace sportovního areálu, kde by ke stávajícímu fotbalovému hřišti měly vzniknout i dětská hřiště, budova se sociálním zázemím, altány a krby pro pořádání akcí.

Připravuje se realizace společně s Městem Jablunkov a Obcí Dolní Lomná Cyklostezka údolím Lomné, která by nabízela celoroční využití cca 13 km dlouhé trasy krásnou přírodou.

Lze využít značené cyklotrasy, turistické trasy, v zimě upravované běžecké trasy.

Okolní překrásná přírodní scenérie nabízí všem návštěvníkům dostatek možností k relaxaci a odpočinku. Kontakty zájemci naleznou na internetu na obecních stránkách www.hornilomna.eu.

Obec Horní Lomná je členskou obcí Sdružení obcí Jablunkovska, pro obec s tak malým počtem obyvatel je důležité mít oporu ve sdružení, které společně řeší problematiky zdejšího kraje. Je nezbytná výměna zkušeností, prosazování a podpora projektů rozvoje obce.